Napsal jeden z účastníků:
„Základní školení jak se chovat na dobrodružné výpravě jsme dostali ve škole,
pak topografie, první pomoc, doporučený seznam věcí. Taky jsme se učili práci s
mapou. Vzbudilo to v nás ještě větší chuť na výpravu.
Večer jsem nemohl spát, kontroloval
jsem svoji krosnu, jestli jsem něco nezapomněl. Ráno jsme se sešli na nádraží,
nálada byl přímo ideální pro dobrodružnou výpravu. Všichni měli natěšenou
náladu, až si po dlouhé a náročné cestě sedneme k táboráku a uděláme si vlastní
jídlo. Cesta z Prahy do stanice Kamenný přívoz trvala vlakem asi hodinuJ.
Naším cílem se stal Týnec nad
Sázavou. Bylo vedro a popruhy řezaly do ramen, ale stále jsme drželi tempo.
Připadal jsem si jako na výpravě za poznáním nové země, chtěl jsem jít dál a dál,
ale museli jsme se držet pospolu, všichni měli za ostatní odpovědnost. Sice to
byla jen cvičná expedice, ale i tak to bylo pro mne vážná akce. Sluníčko nám
pražilo do zad, ale nedaleko byl les, který nám poskytl oddych a možnost
osvěžit se. Seděli jsme na okraji lesa ve stínu, koukali do údolí a popíjeli
minerální vodu. Byl to krásný pohled. Kolega Půlpy se vrhnul na místní
rostlinstvo a jal se ho s urputností vědce zkoumatJ. Taky mám rád přírodu,
ale jako celek, jako celou škálu druhů na jednom místě, který vytváří
krajinu. Po doplnění sil byl čas pro
další postup, přece jenom nás čekala dlouhá cesta. Nasadil jsem si žlutý
slamák, dal si stéblo trávy do pusy a šel. V lese byla spousta zvuků, jeden náš
kolega dokázal napodobit téměř každý zvuk, začali jsme mu říkat „lesní muž“.
Moc se mu to nelíbilo. Cesta lesem byla hodně náročná, museli jsme být
obezřetní, abychom nepřehlédli žádnou značku. Cesta se nám moc nezdála, proto
jsme nahlédli do mapy. Mapař byl zkušený a tak nás zdárně vedl.
Týnec – utábořili jsme se
v kempu, který pro nás byl ideální, upřímně, byli bychom rádi za cokoliv.
Táborák! Už se rýsoval! Pro dříví bylo zapotřebí jít na druhou stranu řeky. To
bylo dobrodružné, přebrodit řeku. Skákali jsme po kamenech, balancovali na
kládě nad řekou a přecházeli jez. To jsme museli absolvovat 4x i se dřívím. To
bylo něco. Nečekal jsem něco takového. Oheň byl super, dělali jsme fazole. Taky
byl čas pro stany, každý kromě mě měl stan, já měl pouze plachtu. Nemusel jsem platit poplatek za stanJ.
Hvězdy na noční obloze byly krásné. Všichni byli ve stanu, jen já spal pod
širákem. Nevadilo mi to. Kemp byl
útulný, našli jsme si místo u řeky. Nikde nikdo, jen my a táborák Noc byla pohodová, ve spacáku bylo teplo. Rosa,
která ráno vše pokryla, byla otravná, vše navlhlo. Dalo se to čekat. Všichni
ještě spali, takže jsem se rozhodl jít na procházku. Rozhodl jsem se prozkoumat
Týnec. Krásné městečko…Když jsem se vrátil ze svého průzkumu okolí, kamarádi
byli již na nohou. Atmosféra byla pohodová, teplo, voda a příroda. Co víc jsme
si mohli přát. A vydali jsme se zdolávat další kilometry……".
